Budíček až se chtělo a zpět do sedla. Cesta krásami Norska vedle řeky a vodopádů co deset minut, ty červené chaloupky dávají krajině zkrátka jiný rozměr. Tato atmosféra mi dobila energii, tudíž při příjezdu k Preikestolenu po třetí odpoledne se oblékám do vyletního, již suchých bot a vyrážím.

V porovnání s Trolltungou začátek pohodička do kopce, jen širší cesta a hlavně se jde po většinu času ve stínech stromů. Celá trasa je tak okolím zajímavější než trolí jazyk a navíc se dá za půlkou krásně zchladit v dvou jezírkách. Samotný Preikestolen neboli Kazatelna zdolána po dvou hodinách, kus skály jak na fotkách, strž dolů a díky pěknému počasí nádherný výhled. Opět jsem se tam motal s foťákem přes hodinu, fotil přírodní krásy a užíval genius loci. Dolů již rychleji s výhledem na zapadající slunce a po hodině a půl u moto.

Rozhoduji se ubytovat se v kempu, hlavně kvůli sprše. Jen mě zklamala místní omladina v BMW, jeden mě předjel těsně v zůžení a druhý si pak čistil okno a celá osádka se pak dívala jestli mě “omylem” nepokropil. Ukázal jsem jim jaké jsou jedničky a přenechal jsem jejich chování pánům trolům.

Kemp kousek od Preikestolenu s příznačným názvem Preikestolen camping (210 NOK stan, moto, člověk, sprchy, net), kde jsme si pokecali s kolegama z Polska a Norska za doprovodu místního hmyzu, který znemožnil nějaké sáhodlouhé rozpravy.

Dnes najeto: 199 km

Dnes se ušlo: 8 km